We Are Family

Na rodinných oslavách mám upřímně snad nejradši ehm ... jídlo. Všechny naše oslavy, od narozenin až po svatby, jsou pokaždé stejné. Schází se samí lidé (šikanující mě stejnými otázkami), odehrávají se čas od času na samých místech, servírují se také samé chody, jako jsou například jarní závitky s jasmínovou rýží. Prostě samá nuda.

Jediné, co každým rokem přibývá jsou děti. Děti mých strýčků, bratranců, bratranců ze třetího/čtvrtého/stého kolene, atd. Těch je vždycky (s výrazem na slovo VŽDYCKY) dost. A s dětmi přibývají některým i vrásky. Nebo nová Audi Q 7. 
Jedna část starší generace se povaluje na gauči u 3D televize, ta druhá se zaměstnává u plotny. Mladší, žvatlající česko-něco-vietnamsky mají velice rádi oslavy, protože si mohou dopřát chvilku svobody, půjčit si mobil, pspčko nebo nintendo. Já se považuji za střední generaci. Patřím mezi ty oběti, kteří si během několika hodin neustále vyčítají to, že by doma mohli udělat mnohem užitečnější věci, jako například se naučit na zítřejší test z biologie nebo si alespoň odpočinout (= vypnout mozek) během nočního maratónu amerických seriálů. 
Jelikož mám ráda rodiče a zaujímám roli hodné dcery, mou povinností je tedy dělat křena, dobře se napapat a zbytek času tiše přemýšlet nad tím, komu asi nejspíš patří to mimino, které mi někdo dal do náruče. Když zrovna nedržím mrňouse, tak držím zrcadlovku, like a boss. Fotím jídlo. Pak děti. Děti a jejich legrační výrazy. Ségra mě několikrát strčí do ramene a řekne: Nga, vyfoť to! Tak já tedy fotím. Následuje její ďábelský smích. Přestanu snímat, protože jsem to pochopila. Naráží totiž na parodii instagramu, která poslední dobou koluje všude na facebooku.
Mezitím dospělí cinkají skleničkami, baví se o budoucích plánech, drbou a řeší vztahy svých potomků. Jako vždycky.

Pro nás každý takový večírek končí tím, že se rodiče rozhodnout jet domů, protože by se údajně nevzbudili další den brzy do práce. Pomalu se oblékají a loučí se beze mě. Já už stojím nejblíže u východu, je mi neskutečně vedro, jelikož mám docela dlouho na sobě kabát a snažím se najít své milované klíny, které se ztratily někde v té zatracené hromadě cizích bot.

music: Sister Sledge - We Are Family

outfit: H&M petrolejové šaty / COS svetr