30. 4. 2012

Paris: Day 7


Vzbudila jsem se dnes chvilku před obědem. Řekla jsem si ''aha'' a zůstala zbytek dne u psacího stolu. 
Člověk si občas potřebuje odpočinout od rušné Paříže.

29. 4. 2012

Paris: Day 6


Ohlala! Dneska bylo tak úžasně!
Výhled na celé velkoměsto z Montmartru u Sacré Coeur mě nikdy neomrzí.
Konečně vyšlo počasí, a tak jsem s radostí jela do Musée des Arts Décoratifs, kde probíhá výstava Louis Vuitton x Marc Jacobs. Vřele doporučuji se tam do letošního září podívat! Příští týden bych se tam chtěla ještě na chvíli vrátit.
Nejradši bych však chtěla provrtat pod tím muzeem tunel a odnést si všechny kabelky, kufry a všechny roztomilé figuríny (včetně Kate Moss v kleci).
Nakonec jsem se prošla čtvrtí Le Marais. Jako každou neděli, všechny francouzské obchody byly zavřené. Koupila jsem si cestou domů ve staré židovské pekárně výborné zákusky, můj oblíbený pain suisse a chausson aux pommes.









wearing: H&M leopard coat + neon pink dress + Versace palm leggings / Converse All Star shoes / Mango sunglasses

28. 4. 2012

Paris: Day 5



Ráno byla celá La Défense v mlze a také se občas spustily přeháňky. Byl pravý čas vytáhnout pláštěnku s barevným vzorem. Poté jsem se šla schovat do nákupního centra Les Quatre Temps, kde jsem si pořídila další dva laky od American Apparel a dárky pro mé nejmilejší. Dále bylo na řadě Champs-Elysées. Byla sobota, všude samé fronty. Řekla jsem si, že se tam vrátím pozdějc, spíš během pracovních dnů. 
Svezla jsem se pařížským metrem až k dalšímu centru Les Halles, kde bylo minimálně 40°C, vydýchaný vzduch, stovky lidí s velkými taškami, samé tlačenice, ještě k tomu si nějaká parta zapálila marihuanu přímo v budově. Já jsem se ztratila a hledala strašně dlouho východ. Tam už nikdy nevkročím! 
Jelikož jsem se naučila orientovat v metru, udělala jsem si menší objížďku kolem Seiny. Skvělou atmosféru měl boulevard Saint-Germain-des-Prés. Z něho pak vedla ulice Rue de Buci, kde bylo knihkupectví Taschen a mnoho krásných kaváren.
Když bylo akorát se vrátit, přestupy proběhly hladce, ale chytila jsem bohužel špatný vlak, na který jsem čekala půl hodiny.





wearing: H&M FAA poncho + leggings + shoes

27. 4. 2012

Paris: Day 4


Zase nám nepřálo počasí, a tak jsme vyrazily do centra až po obědě. Původně jsem chtěla do Musée des Arts Décoratifs na výstavu Louis Vuitton - Marc Jacobs, ale to si radši nechám na lepší chvíli. 
Místo toho jsme byly v Centre Pompidou (národní muzeum moderního a současného umění), kde jsem si to opravdu oblíbila. Největší zájem byl o Henriho Matisse. Mé srdce však získal obraz od umělkyně Oly Billgren zobrazující dvě sedící ženy za sklem, na kterém je odraz ulice s auty. 
Pak jsem se prošla po Rive Droite, koupila si na Rue de Rivoli pláštěnku z H&M kolekce FAA (aby se mi samozřejmě hodila k náplastím co jsem si včera pořídila), přešla most zdobený stovkami zámků a minimálně hodinu bloudila nekonečným boulevardem Raspail
Na prvních fotografiích můžete vidět Jardin du Luxembourg. Kouzelné místo.

Konečně sedím v klidu a myslím, že mi z toho chození po městě ochrnula chodila! Paříž mě jednou zabije. No uvidíme, zda přežiju zbytek pobytu.




 
wearing: H&M leopard trench coat / F&F pants / New Yorker bag / Converse All Star shoes / American Apparel NEON yellow nail polish

26. 4. 2012

Paris: Day 3


První fotka byla pořízena u fontány na Jardin des Tuileries po návštěvě Louvru. To jsem ještě nevěděla, že bude šíleně pršet a k tomu padat kroupy. Mé ponožky byly promočenější než včera. Chtělo by to pořádné holínky! Poté jsem si musela koupit šaty, úžasné náplasti Fashion Against Aids z H&M a něco malého v American Apparel, abych si zvedla náladu a zapomněla na hroznou bolest nohou. Jo a taky jsem náhodně potkala známou bloggerku Miss Pandoru (skutečným jménem Louise Ebel) čekající na zastávce blízko Galeries Lafayette. Byla jsem sice v autobuse, ale naše pohledy se přesto střetly. Ve skutečnosti vypadá naprosto geniálně! Velice se odlišuje od Pařížanek svým vzhledem porcelánové panenky a oblečením inspirované historií. Kdybych v tu dobu nebyla v tom vydýchaném autobuse, určitě bych ji oslovila, protože její blog sleduji už takových pár let, i když to zrovna není můj styl. 
Zítra brzy ráno musím zajít do prádelny s automatickými pračkami, nalakovat nehty, kolem oběda bych zašla do Centre Pompidou a celé odpoledne bych věnovala Musée des Arts Décoratifs, kde zrovna probíhá výstava Louis Vuitton x Marc Jacobs. Dneska jsem zjistila, že někde nedávno začala také expozice života Cristóbala Balenciagy, ale musím si zjistit další informace. Mohlo by to být zajímavé. 









wearing: H&M cardigan + leggings / Bershka top / Mango sunglasses / Converse All Star shoes 

25. 4. 2012

Paris: Day 2


S nadšením vám oznamuji, že jsem živá a zdravá! 
  Najít cestu do Musée d'Orsay bylo snadné jako facka. Jak bych vám to asi popsala? Šly jsme přibližně dvě hodiny v kuse (pořád rovně) a nějakým způsobem jsme se tam dopravili. Bohužel nám nepřálo počasí. Od rána do večera pršelo, takže nebylo moc chytré si brát na sebe Converse boty, džínovou bundičku a ohrnuté nohavice (které mi příšerně zkracují a zvětšují nohy). Fotografie jsou naprosto příšerné jak si můžete všimnout, vypadají jako bych je snímala pod vlivem LSD. Za to může prostě to psí počasí. Byla mi sakra zima, skočila jsem několikrát omylem do louží, promočila si ponožky a dokonce se mi podařilo na začátku rozbít deštník. Myslely jsme, že si obrazy snad nikdy neprohlédneme. Během dlouhého čekání ve frontě jsem si stihla dát oběd s dezertem. Po půlhodince nás konečně pustili dovnitř. Minule jsem byla v Orsay se školou, ale tentokrát jsem si mohla detailně prohlédnout téměř všechny díla. Zaujala mě výstava Edgara Degase, který byl mistrem studie lidského (hlavně ženského) těla v pohybu. Dále mě začal bavit néo-impressionismus Paula Signaca a pestrobarevný Restaurant de la Machine à Bougival od Maurice de Vlamicka. Nejvíce jsem se však zamilovala do obrazu Edouarda Vuillarda, na kterém je zobrazená Jeanne Lanvin u svého pracovního stolu. No vlastně se mě ještě nadchla všechna díla od Henriho Gervexe. Stálo to opravdu za to!


  Nakonec všechno bylo opět v pořádku, uschly mi ponožky a zbytek odpoledne jsme se poflakovaly kolem věže Montparnasse, kde jsme oběhly pár butiků. Jdu si namasírovat chodidla, zítra příjde na řadu Louvre.


Post scriptum: Mám si koupit TYTO šaty?







wearing: Mango denim jacket / H&M lurex jumper + necklace / F&F leggings / Converse All Star shoes / eBay scarf / Lacoste bag

24. 4. 2012

Paris: Day 1

  Odjeli jsme z Dijonu lehce po poledni a na nádraží Paris Bercy jsme s kamarádkou přijely s hodinovým zpožděním někdy kolem páté. Čekala tam na nás mámina známá, u které budeme trávit ty dva dlouhé týdny. Nebydlí někde v rodinném domě nebo v bytě, ale v pokoji vysokoškolské koleji! Takže poznám, jak to tu u inteligetních lidí bude vlastně chodit.
  Během cesty do Cachanu (tam kde momentálně bydlíme) se mi rozbila kolečka od kufru tím, že jsem ho cpala pařížskými přepážkami v metru, chodila do schodů a ze schodů, přestupovala, naskakovala do autobusu a potáhla do cíle na zbývajících třech kolečkách. Prostě hrůza. Na koleni mám od toho přesně 11 modřin. Jsem zvědavá, jak se dopravím zpátky vlakem. Nejradší bych se chtěla umět teleportovat. Doufám, že si to zažiju během 21.století, kdy je skoro téměř možné. Záviděla jsem kamarádce, která si vzala velkou krosnu na záda. 
   Do zavazadla jsem si zabalila kromě chic oblečení a hygienických potřeb také 1,2kg plechovku těstovin v rajské omáčce, další kilo kuskusu v plechovce, kilo kukuřičných lupínků, čínské polívky, ovocné marmelády, zelené čaje, mé oblíbené bonbony Carambar, atd. Po příjezdu jsme zašly do Carrefouru pro čerstvou bagetu, máslo, šunky a pro něco sladkého na zub - pain au chocolat. Po dlouhé době jsem si mohla dovolit večeřet u počítače (v tureckém sedu), bez předkrmu a bez látkového ubrousku. Tomu se říká svoboda. 


   Zítra začíná to pravé dobrodružství! Máme v plánu jít pěšky(!) až k Musée d'Orsay, což podle Google maps dělá přes 8km. Prošla jsem se virtuální mapou a počítám s tím, že se minimálně stokrát ztratíme. To bude puchýřů! Kdybych se vám zítra večer neozvala, kdyžtak zavolejte policii. Držte nám palce! 


Před odjezdem: 

Ve vlaku:

Momentální stav:


22. 4. 2012

Bonnes Vacances


Můj život začal být tak nudný, že jsem si musela koupit zpáteční jízdenku do Paříže. 
Tentokrát to nebude výlet na jeden den, ale na dva týdny. 
Vivement les vacances!



19. 4. 2012

My Dear Diary: Epilogue 5#



Voilà! Zde jsou mé poslední stránky módního deníčku! Kdybyste ho chtěli vidět v trojrozměrné podobě, přijďte 26.dubna na vernisáž v butiku Polopapelo, který je inspirovaný Španělskem(viz adresa níže). Bude tam na vás čekat nejen příjemná společnost, ale také něco na zub.
Děkuji za vaši podporu projektu Czech Original Fashion 



15. 4. 2012

My Dear Diary: One Day in Paris 4#

Zde jsou nejčerstvější zápisky v mém drahém deníčku. Děkuji Czech Original Fashion a Polopapelo za poskytnutí spolupráce. Vernisáž všech ostatních módních zápisníků má proběhnout poslední týden v dubnu. 








Pár pařížských fotografií:




10. 4. 2012

French Everyday Life

Povězme si něco o běžném životě Francouzů, o tom jak se odlišují od českého národu.

Škola
Jedna vyučovací hodina trvá 55minut a když máte dvě takové hodiny za sebou, tak je to vážně peklo. Spolužáci jsou otrávení stejně jako já, žádají profesora, aby je pustil dřív kvůli vlaku (whatever), ten to jako vždycky zamítne. Deset minut před koncem hodiny si balí věci do tašek a čekají na zvonění. Profesor se rozzuří a žádá studenty, aby si opět vybalili své pomůcky. Poté následuje pětiminutová přestávka, po které všichni tak toužili. Během toho pošlou zilion esemesek a přesunou se do jiné učebny. Já mezitím nestíhám zajít na toalety, takže mi nezbývá nic jiného než sedět v učebně se zkříženýma nohama a počkat na odpoledku. Tenhle problém mám nejspíš jenom já, bez vody bych se nedokázala soustředit na učení. Mí spolužáci vypijí snad za celý den pouze sklenku během oběda. Taky bych chtěla mít takovou výdrž. 
Když končí škola, vyletí z budovy rychlostí světla. Zletilí i nezletilí ještě poklábosí s kamarády s cigaretou v ruce. Občas to bývá něco jiného. Zvláštní na tom je, že mezi nimi jsou i profesoři. Musím uznat, že máme ten nejnechutnější a nejpoplivanější chodník u školního vchodu v celém městě. 


Vzdělání
Ve věku 15 nebo 16 let si vybíráte zaměření, základní větve jsou - vědy, ekonomie či literatura. Nevybíráte si to sami, ale na to je conseil de classe, aneb několikahodinová schůzka, na které se sejdou všichni vaši učitelé navrhující známky pro každičkého studenta na trimestrální vysvědčení a také křížkující formulář, který radikálně ovlivní vaši budoucnost. Kdybyste chtěli studovat přírodní vědy, pracovat jako lékař a neměli byste dobré známky z fyziky, mohou vám napsat, že se na to nehodíte a tím se bohužel nedostanete tam, kam jste původně chtěli. Možná vás pošlou dělat literaturu.


Milostný život
Obecně se říká, že kluci bývají ti, kteří udělají první krok a zvou slečny na schůzku. Víte co myslím? Určitě to znáte z filmů. Byla jsem vskutku překvapená, když jsem slyšela od Francouzek, že to jsou většinou ony, co odstartují vztah. Když se zeptáte francouzského klučiny, jak se seznámil s jeho holkou, bude vám tvrdit, že ji sbalil úplně sám. Prostě frajer.
Po okamžité změně statusu ze single na being in relationship si čerstvě zamilovaní posílají na zeď nekonečné množství srdíček, píšou Je t'aime mon amour, přidají romatický citát a vylívají si vzájemně ty nejhlubší city. V Česku to podle mě dělají lidé, když mají minimálně půl roku vztahu. Ve školním areálu se nelze vyhnout líbajících se párů. S takovou armádou byste klidně mohli uspořádat třetí světovou. Co se týče výběru partnera, platí tu heslo - protiklady se přitahují. Pohlední kluci chodí s intelektuálními holkami s nevýrazným vzhledem a chytří kluci (dle mého vkusu ne moc pohlední) chodí s pěknými holkami, které kašlou na školu. Vztahy trvající víc než týden by si měly zasloužit obrovský aplaus. A když už se mluví o sexuálním životě, jsou velice otevření. Je to asi druhé nebo třetí nejčastější téma teenagerů.


Virtuální svět
Osm stovek přátel nebo dvěstě lajků na profilovce je úplně běžné. Francouzi se většinu času baví prostřednictvím esemes zpráv než-li srazem s pravými přáteli. 


Životní styl
Každý druhý kouří. Krabička cigaret s výrazným nápisem FUMER TUE (kouření zabíjí) stojí od 6euro, a proto si mnoho Francouzů kupují tabák. Neexistují tu relaxační orientální čajovny, ale disko kluby s nejvíc disko hudbou z rádia, disko obsluhou a mega disko koulí nad vámi a zmodernizovanou vodní dýmkou. 
O stravovacích zvycích jsem se již zmiňovala ve starším článku ZDE

Sport
Sport se tu bere ale velice, velice vážně. Sport je jich vášeň. Sport je totiž... všechno. Francouzi si stále namlouvají, že jsou nejlepší ve fotbale, v rugby, v hokeji, v basketbalu, v házené, v petangu... Jednoduše ve všech pohybových aktivitách. Tělesná výchova je tu přísně známkovaná a taky se z ní dělá maturita, což je podle mě absurdní. 
Naopak mě velice těší, že si udělají vždy čas na sportování. Klidně si přivstanou v šest ráno.

Městská hromadná doprava a společnost
Autobusy jezdí sice na zemní plyn, ale nic nemění můj názor na tento strašlivý dopravní prostředek. Řidiči jedou jak zběsilí, nečekají na důchodce, kteří zrovna nastoupili. Ti chudáci musí stát, protože jim nikdo zdravotně přizpůsobilý neuvolní místo, což je podle mě vrchol neslušnosti. Staří lidé tu jsou celkem fajn. Nosí ultra-vintage Chanel oblečení, rádi si s vámi povídají na zastávce a ptají se jestli jste z Číny nebo Japonska. Odpovím, že jsem Vietnamka, která se narodila v České republice, oni přikývnou a řeknou: ahhh Československo! Říkám si, že to musí být opravdu divné se dozvědět takovou novinku po 19letech. Francouzi se výtečně orientují nejenom v dějepise, ale dokážou i perlit v zeměpise. Československá republika se nachází vedle Ruska a Maďarska, neznáme moře a místo žárovek používáme svíčky. Kromě toho znají některé české sportovce jako je například Petr Čech. Horší to snad nemůže být.


Obchody a ekonomika
V neděli se podle zákona nesmí pracovat, všechno je zavřené, chodí se na nedělní mši. Týdně si občan musí odpracovat minimálně 35hodin. Průměrná čistá mzda zaměstnance se pohybuje kolem dvacetiosmi tisíc. Potraviny, alkohol, tabákové výrobky tu jsou velice drahé. Naopak se tu dají sehnat o polovinu levnější vajíčka než v Česku.
Obsluha v obchodech je super. Chová se přirozeně mile, pozdraví vás, ochotně nabídne svou pomoc, poděkuje za návštěvu, popřeje vám krásný den i přesto, že jste si nic nekoupili. 
Dýška v butitcích s oblečením neberou. Nevemou si od vás ani jeden cent. 
Jeden čas jsme se učili na hodině marketingu, že existuje zákon ohledně slev. Přesná data nejsou fixovaná, ale zimní výprodeje začínají vždy třetí lednovou středu a ty letní někdy poslední středu v červnu. Trvají pokaždé pět týdnů.


Politika
Blíží se volby, o kterých všichni dospělí mluví. Noviny jsou plné kartikatur politiků. Nesmí samozřejmě chybět malý muž s velkou mocí, tzv.''Sarko''


Budoucnost
Málem mi spadla čelist, když jsem se dozvěděla, že někteří Francouzi nemají absolutní zájem o cestování, poznávání jiných částí světa. Nic jim to neříká. Nevadí jim stereotyp, prý plánují studovat, pracovat a umřít ve svém milovaném rodném městečku. C'est la vie?

7. 4. 2012

My Dear Diary: Spring 2012 trends 3#



Tímto článkem bych chtěla ukončit téma letošních jarních trendů. Škoda, že to nevypadá tak pěkně jak jsem si představovala, ale s tím už nic nemohu dělat. Později vám představím své jiné módní postřehy, které budou ve formě klasického ''deníčku''. 
Jinak přeji krásné velikonoční svátky!