Za rok je bude přesně 20 let. co žijí mí rodiče v Praze. Neuvěřitelné je to, že jsem jim teprv na začátku srpna poprvé představila nejznámější pražské památky (zahrnující například Pražský Hrad, Karlův most či Staroměstský orloj), o kterých snad nikdy v životě neslyšeli. A jelikož jsem jim tím udělala pořádnou radost, obdařili jsme se sestrami rodiče jednodenním výletem do Karlových Varů k jejich narozeninám, kde jsem byla včera také poprvé. Musím říct, že jsem si centrum města zamilovala! Poobědvali jsme v pravé české restauraci pěkně u řeky, vychutnávali si teplé lázeňské oplatky, pili jsme vodu s lehkou příchutí železa z karlovarských pramenů, procházeli jsme se kolonádami jak to dělali lidé již od začátku 19.století, navštívilli jsme muzeum Becherovky, jeli lanovkou na rozhlednu, kde jsme náš krátký výlet ukončili. Chtěla bych takových dnů víc!
Na takovou nenáročnou vycházku jsem si na sebe vzala pohodlné oblečení do chladnějšího počasí, na zádech jsem nesla můj starý dobrý batoh nacpaný děštníky a pláštěnkami, které jsem tahala s sebou naprosto zbytečně, vyšlo nám totiž parádní počasí.
outfit: Fishbone shirt bought in Amsterdam / Zara top / H&M shorts / Converse All Star shoes / bracelet from ebay / backpack - LeSportSac - Joyrich LA collection thanks to urbanlux.cz
Někteří z mých blízkých
přátel vědí moc dobře, že nesnáším, když se vystavuji dlouho na slunci, protože
mám mnoho pigmentů a pleť se mi velice snadno opálí - ale nespálí, jak se klasicky
stává vám, Evropanům, kteří využívají každou chvilku chytáním bronzu
v jakékoliv situaci – na zastávce autobusu, venku na zahradě, u moře či
bazénu. A pokud to vážně nejde, pár lidí se najde, kteří si velice rádi zaplatí
za pár hodin v solárku (viďte pane Valentino Garavani nebo Donatello Versace?). Upřímně
bych si to lidmi toužící po exotice a trápícími se s dlouhodobě zarudlými
obličeji a spálenými rameny moc ráda vyměnila. Protože jak každý správný Asiat
ví a zná, porcelánově bílá pleť je pro nás jedním ze symbolů krásy. Skvělým
příkladem je Japonsko, pro které jsou typické Gejši. Odmalička vyučené ženy
s tunou bílého pudru – což je jedna z jejich hlavních svádících
zbraní.
V tomto článku bych
chtěla ráda definovat ideál krásy podle obyvatel z východu, zjistit,
v čem vlastně spočívá a do jakých extrémů může dojít. Něco vevnitř mě
nutilo, abych vám ukázala náš ‘‘někdy-až-přehnaný‘‘ pohled na krásu. Začala
bych rozebíráním každé části těla, pro snadnější orientaci.
Tak tedy jdeme na to!
Obličej
Nejoblíbenější tvarem
obličeje je ovál bez žádných ostrých rysů nebo vad. A hlavně sametově bílá
pleť. Někdy to dokáže být pro většinu žen - dokonce i mužů (platí spíš pro
Japonsko, Koreju, Čínu, Indii, Taiwan) velká obsese. Na asijském trhu
převládají bělící produkty, které používá pravidelně podle odhadu 4 z 10
Asiatek. Nabízí je nejenom velké značky jako Nivea, Lancome či Chanel.
V časopisech máte reklamu na zesvětlující krém téměř na každé druhé stránce
a nemluvně o billboardech. Ukázka toho, co nešťastné lidi přesvědčuje:
Nevím, zda je to pravda
(nejsem si jistá, zda to chci vědět), ale prý místo solárního opalování mají
v Asii solární zbělování. Čeho je moc, toho je příliš.
Výzkum prokazuje, že život Asiatů se světlou pletí je v nějakém směru jednodušší, mají například větší šanci získat práci.
http://beautytidbits.com
Musím se přiznat, že
preferuji mít světlejší pleť, je to možná tím, že mi máma odmalička říká: ,,
Nechoď moc na sluníčko, nebo budeš černá. Vezmi si čepici! Nechceš vypadat jako
předtím, když ses mi vrátila z Itálie?! Musíš jíst hodně zeleniny, ovoce a
hodně pít, abys měla bělejší pleť!‘‘ A občas si sestra zastěžuje: ,, Ach jo,
dneska jsem byla venku a jsem hrozně černá!‘‘ nebo ,,Běž rychle do stínu nebo
se opálím!‘‘. A kvůli těm kecům jsem začala v létě používat kvalitní opalovací
krém od Avene s faktorem 50+.
Oči
Oči pro Asiaty znamenají opravdu ale opravdu hodně. Vzpomeňte si na postavičky z Pokémonu nebo spíš
na manga komiksy pro všechny věkové kategorie – až 40% pokrývá celý japonský
tisk. První věc, která vás na jejich pohled zarazí jsou postavy s enormně
velkými oči, kterými vyjadřují své emoce - zamilovanost, stres, radost či slzy. Nedávno mi sestra řekla jednu kuriozitu – Evropané dávají velký důraz na pusu,
a proto do píšou smajlíky typu :-D nebo :* nebo :-P nebo :-X. Naopak Asiaté
používají spíš smajlíky znázorňující oči ^ ^ nebo (>_<) nebo (ToT). Popřemýšlela jsem chvíli
o tom a řekla si – no jo, tak to doopravdu je! Asiatky si často aplikují umělé
řasy (některé dennodenně), nechávají si je také prodlužovat, nosí barevné čočky
všech barev (obecně se říkají lichotky jako – máš modré oči jako moře, máš zelené oči
jako smaragd a co se říká, když je máte hnědé?!) nebo si pořizují čočky
zvětšující panenky, výrazně si líčí oči (děkujeme mockrát, Michelle Phan), atd. Protože je to jak jinak než -
CUTE! Stejně jako Hello Kitty (nepřekvapivě původem z Japonska). Asiaty
nejspíš přitahují spíš roztomilé holky s obrovskými kukadly, no není tomu
tak? Kdybych byla chlap a měla bych si vybrat mezi Angelinou Jolie nebo Zooey
Deschanel, zvolila bych jednoznačně modrookou Zooey.
http://favim.com/image/464272/
Nos
Nevýrazný nosánek je
ideální. Opět si vzpomeňte na manga kresbičky – když jim zakryjete horní
polovinu obličeje, všichni vypadají posléze jako starý známý Lord Voldemort. Vietnamci často řeší široké a placaté nosy, mají radši užší a drobnější. Čím
vystouplejší část mezi očima, tím lepší – jak tvrdí máma.
Pusa
Předem musím říct, že
mít plné rty jako Megan Fox nebo Rosie Huntington-Whiteley není nutností. Preferuje
se srdíčkovitý tvar . To je vše co bych mohla o tom říct. Co se týče zubů, není
vůbec podstatné je mít jako perličky hezky v řadě, křivé zuby se dokonce
dají považovat klidně za pěkné.
Vlasy
Jeden z vietnamských
symbolů krásy, jsou přirozeně černé, dlouhé vlasy až k pasu pokud možno.
Zdá se mi, že se to poslední dobou trochu vytrácí, barví se vlasy a krása se
stále bere ze západu. Já trpím vadou rovnajících se vlasů ve vlhku, mé
kamarádky řeší opak. Strukturu vlasů vám, západním obyvatelům, sakra závidím!
Nosím krátký a navlněný účes, takže se již mohu rozloučit s prototypem
asijské krásy.
chicmuse.com
Tělo
Když se všichni členové
rodiny sejdou na večeři, slyším od nich samé: ,,Ty jsi hubená, měla bys víc
jíst!‘‘ nebo ,,Poslední dobou jsi nějak zhubla, jez hodně!‘‘ nebo ,,Jsi samá
kost, přidej si ještě!‘‘. A když poslouchám rozhovor mezi máminými kamarádkami:
,,Tý jo, ty jsi nějak ztloustla, vypadáš zdravější!‘‘ , zdá se mi to a bude
vždy zdát absurdní. Jak to může brát moje mamka a spol. jako kompliment? Já
jsem se vždy pohybovala ve společnosti, ve které se řešily věci jako toto: ,,Koukni
se na ten špek, měla bych začít hubnout.‘‘ nebo ,,Kolik to má asi kalorií?‘‘ nebo
,,Ty jsi tak hubeňoučká, jak to děláš?‘‘ nebo má oblíbená fráze - ,,Vypadám jak
špekosaurus.‘‘
Nacházím se někde na
hraně obou názorů. Už úplně ztrácím představu o tom, co je lepší a co ne. Takže
se radši přichyluji k tomu názoru, že je hlavní to, abychom se cítili
dobře ve vlastním těle tak, jak jsme si to určili sami.
http://fashiongonerogue.com
Celkový
vzhled
Během hledání nápadů na
tento článek jsem si vzpomněla na jeden skvělý korejsko-japonský film od kontroverzního režiséra Kim Ki-Duka, který jsem viděla asi před sto lety. Nazývá se Čas a
hlavním tématem toho snímku je láska a fyzický vzhled. Pojednává o jednom páru,
jejichž láska (se podle milenky) postupem vytrácí. Myslí si, že není pro svého
přítele dostatečně atraktivní, a proto postoupí plastickou operací. Stává se
kompletně jiným člověkem. Dále vám žádnou zápletku neprozradím, abyste nepřišli o divácký zážitek. Dozvěděla jsem se díky tomu filmu, že se v Koreji
nechává zkrášlovat pod skalpelem až 50% mladých lidí kolem dvaceti
let. Šílené, viďte? Jak jsme u té chirurgie, někde jsem četla, že si děvčata nechávají
také prodlužovat nohy. To bych si upřímně nechala líbit. Na mě každodenní pití mléka asi nefunguje. Pár centimetrů navíc by mi ale neuškodilo.
http://nyccosmeticsurg.blogspot.com
Abych to shrnula,
všichni na celém světě touží po tom, co nemohou mít. Aneb - dokonalí nemůžeme
být, ale o dokonalost se můžeme pouze snažit dosáhnout.
Lidskou krásu vnímá
každý trochu jinak – ovlivňuje ji kultura či společnost, ve které se
pohybujete.
Mě zajímá, jaké jsou
podle vás charakteristické znaky krásy? Zarazilo vás něco, co jsem popsala výše?
Pište do komentářů pozitiva
i negativa, ráda si je přečtu!
http://i-eye-sight.blogspot.com
ZDROJ: Zdrojem inspirace
k vytvoření článku je především má rodina – jejich zkušenosti (občas i vlastní), zahraniční internetové články, časopisy, wikipedia.
Tři dny zanedbávání hygieny a jiných estetických potřeb jsou již za mnou.
Hned po příjezdu jsme s kamarádkou začaly stavět stan. No vlastně jsme si nevěděly rady, takže naštěstí se se ozvalo pár zručných pánů, kteří nás nechali udělat zbytek - což bylo kolíkování. Jo, jo, to ale začalo tak krásně!
V ten den hráli před půlnocí Gorillaz Sound System, které mám celkem ráda. Skotačilo se hlavně na písničku s refrénem feel good, feeeel gooood. Poté se lidé s několika promilemi alkoholu v krvi přesunuli k main stage, kde měl dvouhodinové představení Fatboy Slim.
Velice jsem se těšila na sobotní noc, protože hrála švédská skupina Mando Diao (byli skvělí nejenom proto, že na konci si téměř všichni rozhtrhli košile) a po nich Bloody Beetroots, na které jsme neměli dostatek energie zůstat. Předtím jsme ale protancovaly půlhodinku u Rizzle Kicks.
Po obědě, teda v našem případě po pozdní snídani a po pravém obědě ve čtyři odpoledne jsem se upřímně příšerně nudila. Prochodila jsem několikrát celý areál, vrátila se dvakrát do stanu, četla si časopis, lakovala si nehty na fialovo, dala si výborné kokosové frappé, flákala se až do velkého večera. Usnula jsem přibližně v neděli ve dvě ráno a probudila se s bolavým tělem někdy v osm. Ležela jsem dlouhou dobu ve stanu forever alone, bylo mi opravdu zle z toho zabíjení času nic neděláním. Po zpomaleném balení jsme nastoupili do auta a jeli směrem do Prahy.
Hudba a samozřejmě společnost byla super, ale ty suché záchody, správně patřící k festivalům, mi rozhodně chybět nebudou.
Byli jste již tento rok na nějakém festivalu nebo na to moc nejste?